Slovo JÓGA má v sobě význam spojení, což naznačuje integraci všech částí lidské bytosti – harmonie na všech úrovních.
Kam sahá historie jógy, nelze jednoznačně říci a označit. Obecně se její původ spojuje s védskými texty, jejichž nejstarší části pocházejí z doby kolem roku 2500 př. n. l.
V prvopočátku se učení jógy předávalo pouze ústně, poté byly sepsány védy a vznikly rytiny postav v jógových pozicích.
Vnímání jógy je tak různorodé a má široký záběr, že ještě nikdy nevzniklo žádné jednotné komplexní dílo.
Je několik cest a stylů jógy (karma, bhaki, džaňána, hatha, power, aštanga, vinyasa aj.) a existují také různorodé komentáře významných filosofů, kteří cíle jógy a rozmanité cesty a směry dopodrobna popisují.
Mudrc Pataňdžali (200 př. n. l.) definoval jógu jako metodu zklidnění vědomé mysli a konstruktivního ovládnutí duševní a fyzické energie.